zacatky
JAK K NÁM NATÁLKA PŘIŠLA
Natálku jsem obdržela do spoluvlastnictví 18.2.2004,po dlouhých domluvách mi ji Iva přivezla domů a ten drobeček s čertovskýma očima si nás hned omotal kolem prstu.Svůj první den u nás začala svéráznou ochutnávkou chlebíčků,které jak později pochopila jsem nechystala pro ni no,ale když si nikdo nechtěl vzít tak to Natálka už nevydržela a vzala si hned dva. Samozdřejmě nechápala proč se ta cizí baba zlobí,když nám to sama dala a řekla berte si a proč pak křičí "tak toto se u nás nedělá",no něco nabídne a pak to zase chce tady asi nezůstanu. A prvních 14 dnů se Natálka snažila nás přesvědčit o tom jak to tu s náma je hrozné a proč má chodit do toho domu,kde se nesmí brát na co příjde a kde musí poslouchat a vůbec kde je to tak cizí.
Postupem času však zjistila,že jsme na ni vlastně hodní a že to s náma nějak vydrží,ale musíme ji poslouchat a tak si nás pomalu začala předělávat."No nakonec to tu není tak špatné a kokin mají dost a ti dva psi mě taky mají rádi a když budu hodná dostanu všechno,tak já to tady aspoň zkusím" Jenom nechápu proč pořád křičí "FUJ",když je venku tolik dobrot a pořád "SEDNI,LEHNI,VSTAŇ"to je otrava,ale ty kokinka za to mňam no tak pohni,pohni,já to udělám a zas bude kokino."nechápu co na tom ti lidi vidí,ale za tu dobrotu mi to stojí"
A TAK SE NATÁLKA ROZHODLA,ŽE ZŮSTANE
Ukázala nám za tu dobu co ji máme jak krásné je mít doma šťastného belgičáka a kolik radosti nám může dát a úplně nám změnila život,teď se vše točí kolem ní. Natálka je na nás hodně závislá,ale i my na ní,už jsme si doma připravili svůj řád a pokud nemusím pracovat věnujeme se cvičení,hraní,vycházkám po celý den.
Dvakrát týdně jezdíme na cvičák,denně chodíme na velkou vycházku s našim největším kamaráden Emánkem-australslý ovčák"EMIR EW-BOR",a mimo tyto pravidelné aktivity se ještě bavíme coursingem,plaváním,skákámím a spoustou jiných aktivit. A v tomto našem plně vytíženém programu se snažíme ještě o výstavní úspěchy,které nám začínají trochu vycházet.